Indiánova modlitba, která se mi moc líbila. Vlastně není jisté, jestli je indiánská, ač se za ní vydává. Je však pěkná a tak ji zde zveřejňuji i se svým ne asi úplně povedeným překladem pro ty, co neumí anglicky (pokud najdete chybku v překladu, napište mi, rád překlad upravím a něco se naučím).

Ó Velký duchu,
jehož hlas slyším ve větrech,
a jehož dech dává život všemu na zemi
slyš mě, jsem malý a slabý
potřebuji Tvou sílu a moudrost
dovol mi kráčet v kráse a nech mé oči vždy spatřit
červeň a nach západu slunce
nech mé ruce vážit si věcí
jež jsi stvořil a mé uši zřetelně slyšet Tvůj hlas
daruj mi moudrost tak, abych mohl rozumět věcem
jež jsi naučil můj národ
nech mě získat poučení se
jež si ukryl do každého listu a kamene
prosím o sílu ne abych byl silnější než můj bratr
ale abych bojoval se svým největším nepřítelem - sebou samotným
nech mě vždy odhodlaného přijít k Tobě
s čistými rukami a s upřímnýma očima
ve chvíli, kdy život slábne, podobně jako slábne slunce při západu,
a můj duch může k tobě beze studu přijít

Yučikala (yucikala@yucikala.net)

---

Komentáře

Doposud nebyly přidány žádné komentáře

---

---

Komentáře byly vypnuty. Důvodem bylo velké množství spamu nebo nežádoucích komentářů.