3.11. 1999 zasáhl mě šíp bodl mě přímo do srdce ostrý železný hrot měl ten šíp a teď ve mě vězí jednou rukou držím si krvácející ránu a druhou se opírám o zem lapu po dechu vzduch potřebuju vzduch z úst mi vytéká krev má ošklivou nasládlou chuť košili dřív bílou teď rudá teplá tekutina barví a zachvacuje dusím se vlastní krví i vlasy mé dlouhé vlasy jsou slepeny mou krví vycházející z úst teď už jen ležím ležím v kaluži vlastní krve
kdo kdo Amor přátelé |