7.2. 2000
v noci zdál se mi sen
jak v tmě přede mnou stál
zástup lidí jen
a vítr prudce vál
a ta lidí řada
táhla se do dáli
byla na nich skrytá vada
vůbec se nesmáli
jen bílý šat
ma nich byl
stáli žádný chvat
někdo je zbil
obličeje bledé měli
oči plné strachu
bolestí se chvěli
bosi stáli v prachu
kolem nich jsem kráčel
a viděl starce i děti
nohy v slzou jsem smáčel
oni stáli v krvavé změti
z hrudě krev jim tekla
to jak jejich srdce pukla
z bolestivého pekla
co chladná srdce jim vnukla