strašně moc rád
vzpomínám
na to ráno
kdy jsme seděli vedle sebe
pod jednou dekou
sami dva…
tehdy ti mé zbabělé srdce
nedokázalo říci
to co chtělo říci celou tu dobu
snad jen proto
aby se nezničil ten krásný okamžik
snad
ale teď
teď
je to jedno
tvé srdéčko směřovalo totiž
někam úplně jinam…